U vysokoprodukčních prasnic je však potřeba uvažovat o daleko širší definici vlákniny (mluvíme o tzv. dietární vláknině), než jen laboratorně stanovené množství hrubé vlákniny. Je potřeba se zabývat vzájemnými frakcemi dietární vlákniny (fermetovatelná/intaktní) a jejich významem pro danou kategorii prasat, a také zdroji surovin, které je poskytují. Kromě pocitu nasycenosti a udržení potřebné kondice (především pro zabránění nadměrného ztučnění, které negativně ovlivňuje reprodukci) je možné udržet v kotcích potřebnou suchost výkalů. Tím se významně sníží výskyt různých lézí špárků a poranění pohybového aparátu v důsledku uklouznutí na vlhké podlaze. Víte, kolik procent tvoří podíl vyřazených prasnic v důsledku poruch pohybového aparátu ve Vašem chovu? Neméně významný je i vliv a množství vlákniny ve směsi pro březí prasnice na příjem krmiva po porodu, který je základem pro odchov silných selat a co nejnižší ztrátu hmotnosti prasnic během laktace. Jde o adaptaci trávicího systému na vysoké dávky (až 10 kg) kojící směsi, rozvoj kulturní střevní mikroflóry a udržení zdraví střeva.
A co vláknina pro kojící prasnice? Tam potřebujeme podstatně zvýšit příjem krmiva, kvůli maximální produkci mléka a co nejnižší ztrátě hmotnosti prasnic. Jakou cestou můžeme jít? Nejjednodušší se zdá být směr co nejvyšší koncentrace živin bez balastních složek, za kterou je vláknina považována. Je ale prasnice po porodu schopná využít vysoce koncentrované krmivo, aniž bychom narušili zdravotní stav střeva a citlivou mikrobiotickou rovnováhu? Březí prasnice, chceme-li je udržet v potřebné kondici, krmíme málo koncentrovanými krmivy – nízká energie, nízká hladina aminokyselin. Pro růst plodu je potřeba pouze 5% z celkové krmné dávky, hlavní část jde na záchovu životních funkcí, což závisí na hmotnosti prasnice, a u prasniček a mladých prasnic se dokončuje růst těla. Pokud takto krmené prasnici předložíme po porodu vysoce koncentrované krmivo složené navíc ze surovin, na které její střevní mikroflóra není zvyklá, dojde k okamžitému rozvratu trávení. Proto je potřeba použít pro březí a kojící prasnice co největší množství stejných surovin.
Co způsobí nízký obsah vlákniny po přechodu na vysoce koncentrovanou směs? V řadě chovů se vyskytují po porodu suché výkaly ve formě bobků, což je projevem zácpy - a jednou z příčin je i nedostatek vhodného typu vlákniny v krmné dávce. Při zácpě je porod obtížnější a delší s vyšším výskytem mrtvě rozených selat. Ve slepém a tlustém střevě zároveň dochází k odumíraní kulturní mikroflóry, pro které je fermentovatelná vláknina důležitým zdrojem živin, a z odumírajících bakterií se tvoří endotoxiny, které blokují produkci prolaktinu potřebného ke spuštění dostatečného množství mléka. Zároveň dochází ke zvyšování pH střevního obsahu a převaze nežádoucí mikroflóry – coli, klostridie, které se masivně vylučují do prostředí porodního kotce a ohrožují novorozená selata. Vysoce koncentrovaná směs také vede k výskytu edémů vemene až mastitidám. V důsledku bolesti prasnice leží na břiše a odmítá selata kojit.
Vláknina je tedy nezbytná i ve směsích pro kojící prasnice. A pokud je kojící krmná směs správně sestavena, tak příjem směsi s vysokým obsahem vlákniny je po celou dobu laktace vyšší, než příjem směsi s nízkou vlákninou. Není tedy na místě častá obava, že prasnice nedostane dostatečné množství živin.
Elektrolytická rovnováha a metabolismus vápníku
Kalkuluje se v krmných směsích podle obsahu iontů sodíku, draslíku a chloru. U prasnic v období porodu je velice důležitý metabolismus vápníku. Vysoká hladina vápníku v krvi je potřebná pro kontrakce dělohy a přispívá tak k lepším reprodukčním výsledkům (čím rychlejší a plynulejší je porod, tím méně je mrtvě rozených selat a poporodních komplikací), nezbytná je také pro spuštění mléka. Důležitý je jak přívod dostatečného množství vápníku v krmivu, tak i rychlé uvolnění vápníku z kostí. K tomu slouží koncept rozdílné hladiny elektrolytů v krmivu. V době březosti podporuje ukládání vápníku v kostech a v době kolem porodu naopak podporuje uvolňování vápníku do krve. Rovněž je žádoucí nahradit část vápence v krmivu lépe dostupnými formami – velice vhodný je mravenčan vápenatý, který kromě vysoké stravitelnosti přispívá i k okyselení střevního obsahu.
