Management odstavu a odchovu
Odstav provádíme ve věku 28–35 dnů. Jejich průměrná váha by měla být minimálně 1 000 gramů dle použité genetiky.
V nejmodernějších stájích využívajících systém „plná –prázdná“ odstav realizujeme tak, že do prázdného ustájení přenášíme samice. Odstavení králíci zůstávají v klecích, ve kterých se narodili. Důležité je, abychom se při odstavu vyhnuli promíchání králíků z různých hnízd, což může způsobit zdravotní problémy.
Doporučená hustota je 18 výkrmových králíků/m2 podlahové plochy. Jiným kritériem může být požadavek 2 m3 na 8 ks.
Ideální teplota stáje je 16–17 °C. Pokud přesáhne více než 25 °C, králíci přestávají žrát a tím i pochopitelně růst. Snažíme se vyhnout velkým rozdílům mezi denní a noční teplotou (v ideálním případě by tento rozdíl měl být maximálně 6 °C).
Výkrmoví králíci nemají žádné požadavky na osvětlení. Z hlediska welfare by ve stáji mělo být minimální osvětlení tak, aby se králíci v kleci dokázali rozpoznat jeden od druhého.
Nejzákladnější a nejdůležitější kontrolou zdravotního stavu je jejich pravidelné vážení. Králíky vážíme alespoň jednou týdně a pokud je to možné, alespoň 5 % z celkového počtu. Pro kontrolu vybíráme kusy z různých částí haly (začátek a konec haly, králíci v horní řadě, králíci po prvničkách apod.), abychom minimalizovali faktory, které mohou ovlivňovat váhu a přírůstky.
Všichni dodavatelé genetiky mají vypracované růstové křivky. Denní dávku krmiva pro následující týden upravujeme dle očekávaných přírůstků a zdravotního stavu.
Nezbytností je také zaznamenávání denních úhynů. Pokud je po dva dny denní úhyn vyšší než 0,3 % zástavu, okamžitě snížíme denní dávku krmiva.
Výživa
Výživa a způsob krmení hraje důležitou roli v chovu, nejen jako limitující faktor pro požadovanou užitkovost (tzn. přírůstky, porážková hmotnost, kvalitu srsti u kožešinových králíků), ale také jako prevence různých onemocnění.
Krmivo může být přenašečem různých onemocnění. Mohou se na něm uchytit viry nebo bakterie, které pak snadno rozneseme do dalších hal. V případě, že se používá stejné krmivo pro dva turnusy, zvyšuje se toto riziko v čase. Doporučuje se také nepodávat zaplísněné či jinak kontaminované. Z těchto důvodů suroviny použité v našich směsích, stejně tak jako hotový produkt, prochází kontrolou na stanovení hladiny mykotoxinů.
Na druhou stranu, nesprávně vybalancovaná krmná směs má sice vliv na požadovanou užitkovost, ale nemá podíl na zdravotních problémech. Za předpokladu, že králíci jsou chování v dobrých podmínek. V laboratorních testech bylo vyzkoušeno podávání krmné dávky s polovičním množstvím vlákniny, anebo naopak dvojnásobnou dávkou dusíkatých látek, než je doporučeno, aniž by docházelo k masivním úhynům.[1] Není nutné podotýkat, že v běžných podmínkách průmyslové výroby krmiv k takovým extrémním odchylkám nedochází.
Restrikce krmiva
V současnosti je ve světě nejpoužívanější a doporučovanou krmnou strategií restrikce krmiva. Na ni a její vztah k mortalitě způsobené ERE proběhla ve Francii v roce 2009 rozsáhlá studie, kterou provedl profesor Gidenne a jeho tým. Během 6 po sobě jdoucích experimentů prokázal pokles mortality a morbidity z 12 na 3,5 % ve prospěch králíků krmených restrikcí (v každé skupině bylo 2000 králíků).
Proto je nutné připomenout, že pro dosažení co nejnižší mortality je také nutné nalézt optimální dobu výkrmu (tu vám doporučí dodavatel genetiky). Při překročení této doby se zhoršuje konverze krmiva, snižují se přírůstky a tím pádem klesá ekonomika daného turnusu.
Restrikce má pozitivní vliv na využití (konverzi) krmiva a příznivě působí na zdravotní stav králíků. Protože snižuje spotřebu krmiva, velice pozitivně tím ovlivňuje náklady na výkrm králíků a tím i profitabilitu celého chovu.
Nyní také už víme, že vhodně provedená redukce krmiva pouze minimálně ovlivňuje porážkovou váhu. Ideální možností, pro dosažení co nejvyšší porážkové váhy, je kombinace restriktivního a ad libitního způsobu krmení.
V tomto případě se postupuje tak, že od odstavu do věku cca 55 dnů králíků se snižuje krmná dávka. Dle zdravotního stavu následně přecházíme na ad libitní, abychom docílili co nejvyšší porážkové váhy a tím maximálního zisku.
Přestože přesný mechanismus pozitivního účinku restrikce krmiva na pozitivní zdravotní stav a mortalitu králíků není doposud plně objasněn, dnes je tato krmná strategie běžně používaná na farmách ve Francii a v Itálii.
Podobný efekt jako restrikce krmiva, má i redukování vody. Zde je ovšem nutno postupovat v souladu s platnou legislativou. V případě, že bychom se pro restrikci vody rozhodli, platí koeficient, že při přístupu králíků k pitné vodě na 2-3 hodiny denně, můžeme počítat jako restrikci krmiva 70 % denní dávky.
Praktické rady na závěr
Cílem každého farmáře by mělo být, aby krmítka byla úplně prázdná po dobu alespoň 12 hodin denně. V této souvislosti lze připomenout, že králík první hodinu po podání krmiva sežere 20 g. Následně žere 10–15 gramů za hodinu. Časová restrikce se provádí tak, že se vždy krmivo spustí ve stejnou dobu a se vzrůstajícím věkem králíků se prodlužuje doba podávání krmiva. Je dobré krmit v noci, což má dva důvody. Jednak je králík zvíře s noční aktivitou. A za druhé – ráno po příchodu do stáje by ošetřovatel/majitel měl nalézt prázdná krmítka při správně prováděné restrikci.
[1] Zdroj: Davidson and Spreadbury 1975, Lebas 1973
