Rozvoj soběstačného potravinového řetězce a podpora venkovských komunit v Ghaně prostřednictvím chovu nosnic

„Zemědělská společnost mé rodiny je zákazníkem firmy De Heus již mnoho let,“ říká Jurjën. „Po studiu chovu hospodářských zvířat a mezinárodního obchodu jsem dva roky pracoval ve společnosti De Heus a hledal nové trhy.“ Jedním z těchto nových trhů byla Ghana, která má velmi úrodnou půdu, dobré klima pro produkci potravin a malý zemědělský sektor s obrovským potenciálem růstu. Jurjën odešel z De Heus, aby se stal farmářem, a založil v Ghaně firmu na dovoz jednodenních nosnic. V té době se jeho bývalý zaměstnavatel rozhodl postavit v ghanské Teme továrnu na krmné směsi. „Bez kvalitního krmiva je pro zemědělce obtížné rozvíjet zdravý byznys a samotný trh nemůže růst,“ říká Theo. Pro Jurjëna byla místní továrna na krmiva darem z nebes. „Spoléhat se na dovážené krmivo je příliš riskantní a pro mě nebo místní zemědělce je téměř nemožné ho vyrobit,“ dodává. „Místní výrobna krmiv je tedy nutností.“

Blížící se dokončení továrny na krmiva De Heus také Jurjënovi umožnilo rozvinout plány na výrobu jednodenních kuřat namísto jejich dovozu. „Pokud nemáte snadno dostupné a kvalitní krmivo, chov rodičovských zvířat prostě není možný,“ vysvětluje. „Producenti vajec jsou proto závislí na dovozu jednodenních nosnic. Tito ptáci jsou drazí a jejich kvalita je často velmi špatná.“ Společnosti Kuipers Breeders a De Heus Ghana se proto rozhodly společně založit líheň, jež by produkovala nosnice na místě. Pak udeřila pandemie Covid-19. „Stále jsme dováželi jednodenní kuřata, ale když byla přerušena letecká doprava do Ghany, produkce nosnic a vajec se zastavila,“ říká Jurjën. „Opravdu jsem se obával o dostupnost potravin v zemi.“ Theo dodává: „Covid-19 zdůraznil potřebu místní produkce nosnic. Potřebovali jsme to udělat rychle.“

Nová líheň se nachází na ploše 90 hektarů a v současnosti se skládá z jedné odchovny a tří produkčních farem, které jsou vybudovány a řízeny podle norem EU. Chovná mláďata jsou dovážena z Evropy a prvních 16 týdnů tráví v odchovně. Poté jsou převezeny do jedné z produkčních farem. Odchovna se poté důkladně vyčistí a celý proces začíná znovu s novým hejnem každých 18 týdnů. V produkční farmě snášejí nosnice vejce a vylíhlá kuřata nosnic se prodávají zemědělcům ve věku jednoho dne. Jeden chovatel může vyprodukovat přibližně 100 kuřat nosnic, takže jedna paleta chovatelů ušetří dovoz 100 palet jednodenních nosnic. Tím se také snižují emise uhlíku z letecké dopravy. „První várka vajec s nevylíhlými nosnicemi půjde do inkubátorů koncem března 2023 a první kuřata se narodí o tři týdny později,“ říká Jurjën.“

Tento objem je nutný, aby byl podnik udržitelný. „Musíte to dělat ve velkém měřítku,“ vysvětluje Jurjën. „V Nizozemsku si můžete založit líheň a najít veterináře, specialistu na kvalitu vody, poradce pro biologickou bezpečnost, dodavatele dopravy a další služby, ale v Ghaně si to všechno musíte zařídit sami.“ Podporuje ho v tom místní obchodní jednotka De Heus. „Jurjën do partnerství vnáší své zkušenosti s farmařením a znalosti o západní Africe,“ dodává Theo. „De Heus poskytuje odborné znalosti v oblasti financí a obchodování mezi Nizozemskem a Ghanou.“ Spolupracují i odbytové týmy obou organizací. „Oba máme stejný cíl: pomoci místním zemědělcům zlepšit jejich příjmy a rozvíjet ghanský zemědělský sektor,“ pokračuje Theo. „Obě společnosti postupují velmi prakticky, fungují v terénu a spolupracují na realizaci.“

Právě tyto znalosti pomohou zemědělcům zlepšit jejich činnosti a zvýšit produktivitu. „Neprodáváme jen krmivo a kuřata, ale pomáháme jim dosáhnout lepších výnosů a zdravějších nosnic,“ říká Theo. „Žádný jiný evropský nebo americký hráč to v Ghaně nedělá.“ V krátkodobém horizontu se zemědělci budou muset vyrovnat s vysokými náklady na krmiva kvůli nedostatku surovin z místní produkce. Stejným způsobem, jakým společnost De Heus Ghana podporuje domácí chov nosnic, spolupracuje se západoafrickým sociálním podnikem WARC na podpoře venkovských zemědělců v pěstování kukuřice pro místní produkci krmiv. "Nemůžeme snížit pořizovací cenu krmiva, ale můžeme pomoci zemědělcům zvýšit produkci, což povede k růstu celého odvětví chovu nosnic,“ tvrdí Jurjën. „Vyšší produkce bude znamenat vyšší marži pro reinvestice, což povzbudí více zemědělců, aby se stali producenty vajec, takže jejich cena pro spotřebitele klesne.“

Kvůli inflaci patří ceny potravin v Ghaně v současné době k nejvyšším v subsaharské Africe, a proto bude mít jakékoli snížení nákladů dopad na stravování lidí. „V Ghaně je nedostatek cenově dostupných a kvalitních bílkovin,“ vysvětluje Theo. Maso je pro většinu lidí příliš drahé a pro správné skladování vyžaduje také chlazení. „Vejce se snadno skladují a jsou nejlepším zdrojem bílkovin,“ pokračuje Theo. „Pokud se nám podaří zajistit levné dodávky bílkovin, povede to v Ghaně ke zdravějšímu a pestřejšímu stravování.“

Zlepšení produktivity a živobytí zemědělců bude mít také pro místní komunity efekt sněhové koule. „Zemědělci v Ghaně žijí převážně ve vesnicích, kde je vysoká nezaměstnanost a nízké vzdělání,“ vysvětluje Jurjën. „Pokud zemědělcům pomůžeme rozvíjet jejich podnikání, vytvoříme tím pracovní místa a lidé si budou moci koupit potraviny, poslat děti do školy a zaplatit zdravotní péči.“ Theo souhlasí: „Zemědělství má zásadní význam pro řešení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech. Nahrazení dovážených krmiv a potravin místní produkcí vytvoří mnoho pracovních míst.“

Přestože se činnost společného podniku nachází teprve v počáteční fázi, mají Theo a Jurjën ambiciózní plány do budoucna. Chtějí vyvážet do sousedních zemí, jako je Togo, Benin a Pobřeží slonoviny. V dlouhodobějším horizontu se zaměřují také na chov brojlerů. „Asi 90 % kuřecího masa v Ghaně se dováží zmrazeného z EU a Brazílie,“ říká Theo. „Chceme pomoci farmářům produkovat brojlery, aby mohli konkurovat dovozu a aby byly potraviny levnější.“ Infrastruktura pro chov brojlerů je naštěstí téměř stejná jako infrastruktura pro chov nosnic, díky čemuž partnerství získá náskok. Nejprve však musí zajistit pravidelný a udržitelný přísun nosnic. „Obchodní výsledky teprve přijdou, ale první náznaky jsou pozitivní,“ doplňuje Theo. „Pokud pomůžeme zemědělcům získat lepší příjmy, můžeme pozvednout celý zemědělský sektor v Ghaně, posílit ekonomiku a snížit její závislost na dovozu.“