Výsadba mangrovových lesů přispívá k udržitelnosti

„Mangrovové lesy přinášejí obrovské výhody,“ říká Kadi Mey Ismail, manažer kanceláře projektového managementu a udržitelnosti společnosti De Heus Indonésie. „Mají třikrát až pětkrát větší schopnost pohlcovat uhlík než tropické horské lesy. Udržují biologickou rozmanitost, zejména chrání vodní organismy v pobřežních oblastech. Mohou filtrovat odpadní vody z akvakultury a chránit pobřežní oblasti během nepříznivých povětrnostních podmínek.“ Stručně řečeno, jsou dobré pro lidi, planetu i zisk. 

V Indonésii se již nachází přibližně 3,3 milionu hektarů mangrovových lesů, jež podle odhadů obsahují 17 % světové zásoby uhlíku. Vzhledem k potenciálu mangrovových lesů zmírňovat emise skleníkových plynů, udržovat biologickou rozmanitost a dalším výhodám se Indonéská vláda zavázala vysadit do roku 2024 ve spolupráci s různými veřejnými a soukromými subjekty dalších 600 000 hektarů mangrovových lesů. Pro společnost De Heus Indonésie to znamenalo příležitost přispět k obnově místních mangrovů a zlepšení životního prostředí. „Chtěli jsme podpořit aktivity, které snižují emise uhlíku a zvyšují biologickou rozmanitost, z čehož mají prospěch místní komunity, a proto jsme ve spolupráci s Indonéským ministerstvem rybolovu a mořských záležitostí vysadili 50 hektarů mangrovů na veřejném úseku severního pobřeží Východní Jávy,“ říká Kadi. 

V roce 2022 vysadila společnost De Heus Indonésie společně s místními komunitami 30 hektarů mangrovových porostů v Probolinggu a 20 hektarů dále na východ v Situbondu. „Pomohli jsme místním komunitám tím, že jsme zaměstnali lidi, kteří sadbu prováděli,“ dodává Kadi. Přestože Kadi a jeho kolegové úzce spolupracovali s Ministerstvem rybolovu a mořských záležitostí a dalšími zúčastněnými stranami, mangrovové stromy v původním projektu během několika měsíců uhynuly. „Projekt se nepovedl,“ přiznává. „Výsadba mangrovníků není snadná a my nejsme odborníci. Naše stromy uhynuly, protože jsme nevybrali správné rozmnožovací části rostlin pro místní substrát. Nastalo také kritické období s výskytem parazitů a vysokých vln, čemuž jsme nevěnovali dostatečnou pozornost.“ 

Navzdory tomuto neúspěchu se Kadi a jeho tým chtěli z tohoto nezdaru poučit. Při hledání nejlepšího řešení se radili s odborníky z místních univerzit a výzkumných ústavů. „Zjistili jsme, že každý druh mangrovníku má své vlastní charakteristiky,“ vysvětluje. „Proto je velmi důležité vybírat druhy, které jsou vhodné pro daný typ substrátu v pobřežních oblastech.  

Na základě zkušeností získaných na Východní Jávě a rad odborníků provedla společnost De Heus Indonésie malý výzkumný projekt s cílem najít lepší metodu kultivace. Výzkumný tým vytvořil na jednom úseku pobřeží deset truhlíků z bambusu a do každé z nich vysadil 600 kusů mangrovů. Po šesti měsících stromy vykazovaly dobrý růst. „Měly mnohem lepší míru přežití než stromy v našem předchozím projektu,“ říká Kadi. „Bambusové truhlíky chránily stromy před vlnobitím a napadením parazity. Vysoká hustota stromům také umožňovala vzájemnou ochranu.“ 

Ještě nebylo rozhodnuto, zda se pokusit znovu vysadit stromy v předchozích lokalitách v Probolinggu a Situbondu, ale díky úspěchu tohoto výzkumného projektu nyní společnost De Heus Indonésie zkoumá možnost vysazení vlastního mangrovového lesa. „Příště se budeme řídit počtem stromů, nikoli velikostí plochy,“ uvádí Kadi. 

„Tyto projekty ukazují, že společnost De Heus Indonésie bere udržitelnost vážně a že se angažuje v místní komunitě,“ dodává Kadi. „Možná jsme na začátku neuspěli, ale nevzdáváme se. Z našeho neúspěchu jsme se poučili a chceme i nadále působit pozitivně a snižovat emise uhlíku, abychom dosáhli uhlíkové neutrality.“