Využití genetiky ke zlepšení výnosů chovatelů ryb v Indonésii
Indonésie je jedním z předních světových producentů chovaných ryb a mořských plodů. Aby vláda tuto pozici upevnila, chce v nadcházejících letech ve spolupráci s různými veřejnými a soukromými partnery rozšířit udržitelnou akvakulturu. V roce 2019 byla společnost De Heus jednou z pěti nizozemských společností, jež se podílely na projektu FishTechIndonesia, který vedla společnost Larive International a který propagoval udržitelné a inovativní systémy produkce akvakultury a osvědčené postupy na místní úrovni.
Na základě tohoto úspěchu se společnosti De Heus Indonesia a Larive International spojily v novém projektu, který se zaměřuje na zlepšení genetiky tilapií, aby místní chovatelé ryb mohli dosahovat lepších technických výsledků. Bettina Cavenaghová je ředitelkou společnosti Clarity Research, místního partnera společnosti Larive v Indonésii. Ona a Budi Mulia, manažer technické podpory pro ryby společnosti De Heus Indonésie, vysvětlují, jak zavádějí nový druh tilapie, který je prospěšný pro chovatele, společnost De Heus i životní prostředí.
PROČ JE TAKOVÉ PARTNERSTVÍ PRO INDONÉSKOU AKVAKULTURU TAK DŮLEŽITÉ?
Bettina: „Indonésie každoročně vyprodukuje přibližně 6 miliard tilapiových plůdků (nově narozených ryb), ale ne všechny z nich vyrostou v dospělé jedince. Kvůli příbuzenské plemenitbě a dalším faktorům zde dochází k vysoké úmrtnosti, takže chovatelé ryb nedosahují vysokých výnosů. Zavedením lepší genetiky se snažíme zvýšit míru přežití a zisky chovatelů.
„Budi: „Samci tilapií rostou rychleji a jsou asi o 40 až 50 % větší než samice. Proto se k přeměně samic tilapií na samce obvykle používají hormony. Hormony však také oslabují imunitní systém ryb, což přispívá k vyšší úmrtnosti. A pokud se hormonálně ošetřené ryby dostanou do přírodního prostředí, naruší místní ekosystémy. Nadměrné používání hormonů může poškodit i lidské zdraví, zejména zaměstnanců rybích farem. V EU jsou hormony v produkci ryb zakázány a další země je kvůli obavám spotřebitelů následují. Společnost De Heus se tohoto projektu účastní, protože chceme vytvořit nový kmen tilapie, který bude produkovat větší počet samců bez použití hormonů.“
JAK SE TENTO PROJEKT VYVÍJEL?
Bettina: „Nizozemská společnost Til-Aqua chová tilapie YY, které po zkřížení s normální samicí produkují zcela přírodní samce tilapie (NMT). Je to jedna z mála společností na světě, která se tímto zabývá. Ke konci projektu FishTechIndonesia v roce 2020 udeřila pandemie Covid-19 a společnost Til-Aqua musela přehodnotit svou obchodní strategii, a tak nám nabídla prarodičovské zásoby tilapií YY. Při chovu tilapií můžete obvykle koupit pouze rodiče, které musíte opakovaně kupovat každých půl roku, ale u prarodičů to dělat nemusíte. Nabídka společnosti Til-Aqua byla skvělou příležitostí, jak s tímto inovativním kmenem tilapie dosáhnout soběstačnosti, a společnost De Heus Indonesia se stala naším partnerem.“
Budi: „Společnost De Heus je jedním z největších výrobců sladkovodního krmiva v Indonésii, takže máme přístup k chovatelům ryb. Partnerství se společností Larive se nazývá PT. Indo Aqua Sukses (IAS). Společně jsme vybudovali líheň pro nový kmen tilapie. Využívá recirkulační akvakulturní systém (RAS) a další inovativní technologie, jež jsme představili během konference FishTechIndonesia. Společnost Til-Aqua nám poskytuje školení, abychom zajistili používání osvědčených mezinárodních postupů. Zde chováme tento vylepšený kmen tilapie a po vylíhnutí plůdku jej prodáváme chovatelům ryb.“
PROČ JE GENETICKÁ TECHNOLOGIE ODPOVĚDÍ NA PROBLÉMY S CHOVEM RYB V INDONÉSII?
Bettina: „NMT jsou z 99 % přirozeně mužského pohlaví a mají mnohem vyšší míru přežití díky silnějšímu imunitnímu systému. Protože se při procesu NMT nepoužívají hormony, nehrozí žádné riziko pro životní prostředí ani pro lidské zdraví. A NMT jsou pro chovatele ryb mnohem výhodnější.“
Budi: „Tyto plůdky NMT mají také stejnoměrnější velikost než ryby ošetřené hormony. V líhni tilapií se obvykle čeká, až nově narozené plůdky vyplavou na hladinu rybníka, a po zhruba 18 dnech se sbírají bez ohledu na jejich stáří. U mláďat NMT můžeme sbírat jikry každých 10 dní, rozdělit je do čtyř skupin podle stupně vývoje a zajistit jejich stejnou velikost. To je výhodné i pro chovatele ryb. U ryb ošetřených hormony to není možné.“
„Chovatelé dosahují optimální produktivity, aby mohli rozšířit své podnikání.“
JAKÝ PŘÍNOS MÁ PARTNERSTVÍ PRO SPOLEČNOSTI DE HEUS INDONESIA, LARIVE A MÍSTNÍ CHOVATELE RYB?
Budi: „Když se daří chovatelům ryb, prospívá to i společnosti De Heus Indonesia. Díky projektu IAS poskytujeme chovatelům ryb vysoce kvalitní plůdek NMT, který s naším krmivem dobře roste. Chovatelé dosahují optimální produktivity, aby mohli rozšířit své podnikání. Kromě toho pomáháme chránit životní prostředí a zajišťujeme úspěch odvětví akvakultury v Indonésii. Jde o symbiózu mezi chovateli a naší továrnou na krmiva.“
Bettina: „Společnost De Heus nám dodává krmivo s vysokým obsahem bílkovin a bez sójového šrotu (SBM), který se v Evropě používá běžněji. Žádná jiná společnost v Indonésii nevyrábí takto upravené krmivo, a to velmi přispělo k úspěchu projektu. Obecně se SBM v krmivech pro vodní živočichy používá běžně, protože se jedná o ekonomickou variantu. SBM však obsahuje fytoestrogen, který může během prvních dvou týdnů vývoje přeměnit samčí plůdek na samičí. Společnost De Heus Indonesia tedy vyrábí krmivo pro vodní živočichy bez SBM, což přispívá k lepším výsledkům.“
JAKÉ JSOU DOSAVADNÍ VÝSLEDKY PROJEKTU INDOAQUA-SUCCESS?
Bettina: „Jsme stále v počáteční fázi, ale vědecky jsme prokázali, že potomci, které prodáváme, jsou z 99 % samci vyprodukovaní bez hormonů. V současné době probíhá šlechtění další generace samic tilapie YY a do tří měsíců budeme vědět, zda jsme uspěli. Nyní máme vše připraveno k zahájení komerční výroby ve velkém měřítku.“
Budi: „Dodáváme plůdky NMT chovatelům a sledujeme výsledky. Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda se nám to podařilo. Může to trvat další čtyři měsíce. Z dlouhodobého hlediska chceme splnit požadavky našich zákazníků na zdravé a udržitelné plůdky tilapií.“
JAKÝ PŘÍNOS MÁ PARTNERSTVÍ PRO MÍSTNÍ KOMUNITY V INDONÉSII?
Bettina: „Naše líheň se nachází ve venkovské oblasti Majalengka, takže se místní komunita zapojila do projektu hned od samého počátku. Líheň postavili místní dělníci, nikoli velká stavební firma. V blízkosti se nachází také komunitní rybí farma, takže chceme rovněž vyškolit místní obyvatele, aby mohli v těchto zařízeních provádět testy růstu a krmení. Tímto způsobem si mohou vydělat peníze a získat odborné vzdělání.“
JAKÉ JSOU VAŠE BUDOUCÍ AMBICE V RÁMCI PROJEKTU?
Bettina: „Náklady na přepravu plůdků jsou obrovské, takže naším prvním krokem je rozšíření na severní Sumatru, která je největším trhem s tilapiemi v Indonésii. V současné době se v jezeře Toba chovají velké objemy tilapií, ale voda se kvůli tomu znečišťuje. Vláda chce jezero rozvíjet také jako turistickou destinaci. Plánujeme proto zřídit v regionu satelitní líheň a odlákat chovatele ryb od jezera udržitelnějšími technikami využívajícími technologie RAS a NMT. Poté se chceme v závislosti na podmínkách na trhu přesunout na Sulawesi a Kalimantan, kde můžeme zřídit satelitní líhně blíže místním trhům.“
Budi: „Nejdříve musíme správně fungovat v Indonésii. Ale pokud zde budeme úspěšní, mohli bychom technologii NMT vyvážet do dalších zemí, kde působíme. Na začátku tohoto roku jsem se ve Vietnamu setkal s asijským týmem De Heus. Naše obchodní jednotky v Myanmaru a Vietnamu mají zájem o systém RAS a genetiku tilapií. Chtějí otestovat plůdek NMT a porovnat s místním plůdkem, a pokud budou výsledky pozitivní, chceme mateřský plůdek NMT vyvážet.“